Nívarana - Překážky meditace

"Je těchto pět kazů mysli, jimiž pokažená mysl není ani poddajná, ani ohebná, ani mající jiskru, ani snadno zvládnutelná, ani dokonale vyrovnaná ke zničení zákalů."
Samjutta-nikája

Nívarana - Mentální překážky neboli překážky meditace, které zatemňují naše vnímání.

Smyslová touha (kámaččhanda)
Nenávist, antipatie (vijápáda, dosa)
Strnulost a malátnost (thína-middha)
Nepokoj a výčitky svědomí (uddhačča-kukkučča)
Skeptické pochyby (vičikiččhá)

Jejich potlačení během meditace je pouze dočasné.
Trvale dochází k jejich zániku dosažením čtyř Nadsvětských stezek.

Zničení žádosti, nenávisti a zaslepení se nazývá Nirvána (vyvanutí).

Realizace nirvány probíhá téměř vždy ve čtyřech stupních:

Sotápanna („ten, jenž vstoupil do proudu“)
Sakadágámí („ten, jenž se vrátí jednou“)
Anágámí („ten, jenž se už nevrátí“)
Arahat („svatý“, „ten, jenž dosáhl nirvány“)


Zlá vůle nebo odpor

Žádoucí předmět vede k připoutanosti, zatímco nežádoucí vede k odporu. Toto jsou dva ohně, které spalují svět. Za pomoci nevědomosti tyto dvě (chtivost a nenávist neboli připoutání a odpor) plodí veškeré utrpení ve světě. Zlá vůle je potlačována radostí (píti), která je jedním z faktorů džhán.

Následujících šest podmínek vede k odstranění zlé vůle:

1. Vnímání předmětu s myšlenkami dobré vůle
2. Neustálé meditování o dobrotivosti (mettá)
3. Uvažování o svých činech jako o svém vlastnictví
4. Přidržování se tohoto nazírání
5. Dobré přátelství
6. Prospěšný rozhovor

Chtivost

Kámaččhanda znamená smyslnou touhu nebo připoutanost k příjemným smyslovým objektům jako tvar, pach, chuť a dotek. Toto je rovněž považováno za jedno z pout, které vážou jedince k samsáře. Nedostatek sebeovládání má za následek nevyhnutelný vznik vášní. Jako pomůcku k překonání lze použít ametyst jako přívěšek. Svým ochlazujím a tišícím vlivem uklidňuje touhy (radžas). Aristoteles ho doporučoval jako zaručený prostředek proti opilosti. Ametyst se nosí i pro léčení alkoholismu. Také uctívat ženy jako Bohyně (Šakti) pomáhá přesměrovat touhy k vyšším centrům jako je srdce a pak i třetí oko.



Malátnost a strnulost

Malátnost či strnulost se vysvětluje jako patologický stav mysli. Apatická mysl je inertní "jako netopýr visící na stromě nebo jako melasa, která ulpěla na tyčce, nebo jako kousek másla, který je příliš tuhý k roztírání."

Následujících šest podmínek vede k odstranění strnulosti a malátnosti:

1. Přemítání o předmětu střídmosti v jídle
2. Změna tělesných pozic
3. Přemítání o vnímání světla
4. Pobyt na otevřeném prostranství
5. Dobré přátelství
6. Prospěšný rozhovor

Stav mysli náležící do tamasu neboli netečnosti a tupé nehybnosti, což je protiklad proti bdělému vyrovnanému sattvickému klidu, kdy je mysl naplněna světlem (sattvou). Křišťál je sattvický kámen neboli kámen světla, proto se už velice dlouho nosí jako meditační kámen k pozvednutí mysli.

Buddha označil křišťál jako jednu ze sedmi drahoceností, jako kamen čistoty a čirého nazírání.


Nepokoj a výčitky

Nepokoj se nejlépe překonává snahou o soustředění do jednoho bodu. Mnozí mniši dosáhli samádhi upřeným pohledem na jeden bod na podlaze. Nebo lze použít trátak. Je to cvičení zaostřeného upřeného pohledu na tečku na papíře či zdi asi půl metru vzdálenou.

Kukkučča je trápení se či výčitky. Je to lítost nad napáchaným zlem nebo nad nesplněným dobrem. Lítost nad vlastním zlem neosvobozuje jedince od jeho nevyhnutelných následků. Obě tyto překážky jsou potlačovány dhžánickým faktorem sukha neboli štěstím.

Nejlepší lítost je vůle neopakovat ono zlo.

Pochybnosti

Skeptické pochybování nebo nerozhodnost. Vysvětluje se i jako útrapy způsobené zmateným myšlením.
Vičikiččhá jako překážka označuje nestálost v jedné věci, která se právě koná.
Tento stav je potlačen džhánickým faktorem vičára, podržené zaměření (trátak).