Buddha a Buddhismus

"Konat dobro,
nekonat zlo,
očišťovat svou mysl,
to je poselství všech Buddhů."

Slovo Buddhovo - skvělé shrnutí všech důležitých myšlenek, postupů a motivace v Buddhismu. 126 stran (pdf).

Dhammapadam

"Všemu předchází mysl. Mysl je základem, mysl je tvůrcem.
Kdokoliv jedná s čistou myslí, toho následuje štěstí věrně jako stín."
Dhammapadam - Sbírka Buddhových výroků

Zlatá střední cesta

„Oddávat se smyslovým požitkům je nízké, hrubé, světské, neušlechtilé, neprospěšné. Oddávat se sebetrýznění je bolestné, neušlechtilé, neprospěšné. Oběma těmto krajnostem se vyhýbá střední cesta Dokonalého, která umožňuje pravé vidění i vědění, která vede ke klidu a míru, k moudrému rozlišování, k probuzení, k Nibbáně.“

Prosta utrpení je tato cesta, je nenásilná, bez potlačování a bez sténání, je to dokonalá cesta.

Jen toto je pravá stezka, není jiné, jež by vedla k nezkalenému vhledu. Vstupte na ni a uniknete smrti.

Vstoupíte–li na tuto stezku, učiníte konec utrpení. Tuto stezku jsem počal hlásat, když jsem poznal jak odstranit trn utrpení.

Vy sami musíte vyvinout úsilí, Dokonalí jsou jen učiteli. Ti, kdož se oddají meditaci, osvobodí se z pout smrti.

Některé Buddhovy proslovy

Čtyři vznešené pravdy

1. Vznešená pravda o utrpení

Světské bytí je neuspokojivé, strastiplné utrpení. Na konto zrození, stárnutí, nemocí a smrti trpíme.

Pozn. Zde Buddha nepřímo naznačuje dosažení Vyšších úrovní Reality. Světský život je pouze omezená část životního cyklu samsarického putování a existence bytostí.

2. Vznešená pravda o vznikání utrpení

Příčinou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na smyslových rozkoších.

Spojení s tím, co je nemilé a odloučení od toho, co je milé. Překonání připoutání i odporu vede k rovnodušnosti a klidu mysli, což je podmínka pro rozvoj nadsvětských buddhistických vnorů neboli vhledů.

3. Vznešená pravda o zaniknutí utrpení

Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti.

Zažití Zářící Nirvány. Prázdnotu a Světlo od sebe nelze oddělit.

Zničení žádosti, nenávisti a zaslepení se nazývá Nirvána (vyvanutí).

Realizace nirvány probíhá téměř vždy ve čtyřech stupních:

Sotápanna („ten, jenž vstoupil do proudu“)
Sakadágámí („ten, jenž se vrátí jednou“)
Anágámí („ten, jenž se už nevrátí“)
Arahat („svatý“, „ten, jenž dosáhl nirvány“)

Podrobněji zde - Pět překážek meditace

4. Vznešená pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení

Je to Ušlechtilá osmidílná stezka.

Buddha pravil ve své první rozpravě, že první pravda má být plně pochopena, druhá pravda má být opuštěna, třetí pravda má být uskutečněna a čtvrtá pravda má být rozvíjena.

Ušlechtilá osmidílná stezka

(1) Pravé chápání
Pravým pochopením je rozumové až intuitivní pochopení a přijetí čtyř základních vznešených pravd. V posledním kroku jde o jejich plné uvědomění, proniknutí.

(2) Pravý záměr
Pravé záměry jsou záměry, odhodlání k životu bez smyslné žádostivosti, zlé vůle, násilí. Je to záměrné pěstování dobrotivosti vůči všem živým bytostem, soucitu se všemi trpícími bytostmi, sdílení radosti z úspěchu a štěstí jiných a vyrovnanosti – přijímaní věcí tak, jak jsou.

(3) Pravá mluva
Pravé mluvení znamená zdržet se lhaní, pomlouvání, hrubé řeči, planého hovoru.

(4) Pravé jednání
Pravé jednání znamená zdržet se kráděže, zabíjení a zraňování živých bytostí, nesprávných sexuálních aktivit a požívání omamných látek.

(5) Pravé živobytí
Pravé živobytí znamená nevydělávat si na živobytí činnostmi, které poškozují ostatní - prodejem zbraní, zabíjením zvířat, provozováním prostituce, apod. V buddhistické etice je zájem o dobro ostatních v podstatě zdrojem vlastního dobra. Vede k rozpouštění naší sebestřednosti, která je zdrojem všech našich bolestí.

(6) Pravé úsilí
Pravé úsilí je překonávání nezdravých a pěstování zdravých stavů mysli, oproštěných od touhy a zloby.

(7) Pravá všímavost
Pravá všímavost (bdělost) je hlavním bodem meditace. Provádí se podrobným pozorováním těla, duševních pochodů, analýzou vzniku a podstaty svých pocitů atd. Bdělou přítomností lze rozpustit naše nepravdivé představy o nás a o světě, ve kterém žijeme. Nakonec vede k rozpuštění lpění na vlastní osobnosti, na vlastním já.

(8) Pravé soustředění
Pravé soustředění - jeho účelem je prohlubovat všímavost, zachází však až do úrovně zklidnění a utišení mysli. Vede ke vzniku vhledu do základních charakteristik projeveného světa – ne-já (anattá), pomíjivosti (anničá) a utrpení (dukhá) a s tím k návratu do přirozeného zahojeného a celistvého stavu mysli.

Všechny body jsou stejně důležité a měly by se rozvíjet současně.

Džátaka - příběhy o Buddhových minulých vtěleních

Zlatý jelen
Upovídaná želva
Dvě jámy
Opičí král
Polekaný zajíc
Lakomec a kořalka

Pozn. Buddhismus je správná gramatická forma. Nikoli Budhismus. Buddha nikoli Budha.