Metta Sutta

(Buddhova slova o laskavosti)

Toto má býti činěno těmi,
kteří umějí býti dobrými
a znají cestu pokoje:

Nechť jsou ochotní a vstřícní,
přímí a vybrané mluvy,
vyrovnaní a spokojení s málem,
pokorní a nikoli domýšliví,
neobtěžkáni starostmi a střídmých způsobů,
pokojní a tiší, moudří a obratní,
bez pýchy a chtivosti.

Nechť nečiní nejmenší věci,
kterou by moudrý později odsoudil.

Nechť si přejí, aby všechny bytosti byly šťastny
a mohly žít ve štěstí a bezpečí.
Ať jsou to bytosti jakékoli,
obrovské, velké, prostřední, drobné či nepatrné,
viditelné i neviditelné,
ty, které žijí blízko či daleko,
zrozené či dosud nezrozené --
ať jsou všechny bytosti šťastny!

Ať nikdo neklame druhého
a nepohrdá nikým odlišným.
Ať nikdo nepřeje druhému zlého,
sám hnán strachem a závistí.

Tak jako matka svým vlastním životem
chrání své dítě, své jediné dítě,
právě v tak nezměrném srdci
měl by každý chovat všechny živé tvory
a vyzařovat laskavost do celého světa:

Ať se šíří vzhůru k nebesům
a dolů do hlubin,
do všech stran a mimo jakékoli meze.

Stoje či kráčeje, sedě či leže,
ať nikdo neochabuje
a uchovává toto připomenutí -
to se nazývá vznešeným prodléváním.

Aniž by se držel utkvělých názorů,
ten, kdo má čisté srdce a nezkalený zrak,
nespoután lákáním smyslů,
splnil své poslání na tomto světě.

Zpět na hlavní stranu